Inteligence - poznámky z kurzu

*** Faktorový přístup k inteligenci ***

F. Galton r. 1873 definoval inteligenci jako smyslovou citlivost.

Binet a Simon - 1904 - první inteligenční test

Spearman - britský psycholog, sledoval strukturu inteligence, užíval faktorovou analýzu. Mezi obecnými schopnostmi inteligence je korelace 0.7 (ale nevím, které to jsou, ty obecné schopnosti). Kromě obecných schopností (g-faktor) rozlišuje ještě speciální schopnosti, mezi kterými je korelace jen 0.2. Podle Spearmana je inteligence nedělitelná.

Thurstone odmítá Spearmanovo tvrzení o nedělitelnosti inteligence, zavádí multifaktorovou teorii inteligence a uvádí 7 základních schopností:

  1. Schopnost porozumnění řeči - chápání významu slov, vět, textu
  2. Řečová a ideční fluence - plynule mluvit, navazovat věty, vytvářet logické celky z řeči a myšlenek (asi koherence myšlení)
  3. Numerické schopnosti (číselné řady ;) )
  4. Prostorová představivost
  5. Paměť, zejména krátkodobá
  6. Pohotovost vnímání - postřehnutí detailů
  7. Schopnost usuzování - indukce, dedukce, schopnost nacházet pravidla

Vernon (Paul) - Brit. Vytvořil kombinaci obou předchozích teorií a v roce 1961 publikoval teorii hierarchické struktury inteligence.

  1. Nejvyšší schopnosti - odpovídají G-faktoru
    • Slovně-číselné schopnosti (u Thurstona 1-3)
    • Pohybově-prostorové schopnosti (u Thurstona 4)
  2. Nižší schopnosti (u Thurstona 5-7)
  3. Nejnižší schopnosti (speciální schopnosti u Spermana)

R. Cattel (Spearmanův žák), zabýval se obecnou inteligencí (g-faktor)

Rozlišil tekutou (fluidní) inteligenci, což je schopnost zpracovávat informace o vztazích mezi objekty, které jedinec (aktuálně) vnímá. Tato inteligence je vrozená, nezávislá na výchově, kultuře, vzdělání atd.
Mezi 14.-20. rokem věku se tato inteligence mění a přechází v krystalizovanou (krystalickou) inteligenci. Krystalická inteligence se rozvíjí v procesu získávání informací. Kryst.int. je závislá na sociokulturním prostředí; veškeré poznatky, které máme, máme díky krystalické inteligenci (zde poznatek = zprcovaná informace)

Guilfordův 3D model inteligence

4 obsahy x 5 operací x 6 výsledků = 120 schopností, přičemž operace s obsahem odpovídá vysledku

Obsahy - to co vnímáme. Obsahy jsou:

  1. Figurální (vizuální, prostě co vidíme, obrazy)
  2. Symbolické (znaky jako třeba písmena, dopravní značky, barvy na semaforu). Význam symbolů je individuálně i kulturně odlišný
  3. Sémantické - významy
  4. Behaviorální - chování a pohyby

Operace:

  1. poznání - diskriminace odlišností (podívám se na ženu, porovnám ji s mužem, vyloučím ji z kategorie mužů a zařadím ji do kategorie žen) :)
  2. paměťové operace, zejm. krátkodobá paměť
  3. divergentní myšlení
  4. konvergentní myšlení
  5. hodnocení obsahů - porovnávání (často porovnávám sám se sebou; je tahle slečna hezčí nebo není hezčí než já) :)

Výsledky (výtvory):

  1. pojmy
  2. třídy (živý:neživý); třída "živí" obsahuje rostliny, zvířata a lidi
  3. vztahy (hezčí, větší, menší NEŽ neco jiného)
  4. soustavy (systémy, subsystémy)
  5. transformace (např. přednášku ze sociální psychologie o vztazích si transformuji do svých vlastních vztahů)
  6. implikace - z poznatku vytvořím implicitní (nepotvrzený) soud.

U Guilforda tedy rozlišujeme 3 faktory (Obsahy, Operace, Výsledky) a 120 schopností. Guilford sám za svého života identifikoval "jen" 98 těchto schopností.

*** Psychometrický přístup k inteligenci ***

Binet a Stern, Gaussovka, IQ. William Stern zavedl IQ

Rudolf Amthauer (s testem jsme se seznámli na Hellerově semináři)
Ravenovy matice (taky známe)

David Wechsler (test pro dospělé, pro děti, "Pražský dětský Wechler")

*** Biologický přístup k inteligenci ***

Na počátku 20. století byla chápána inteligence jako zcela vrozená a tedy neměnná

Arthur Jensen, H.J. Eysneck

Flynn - Flynnův efekt - každou generaci se zvyšuje inteligence cca o 1Z (15 bodů). Tak, jak se vyvíjí společnost, vyvíjejí se i schopnosti jedince (před 20-ti lety málokdo uměl pracovat s počítačem či mobilem, dnes je to běžné). Děti se tedy musí adaptovat na situace, které dříve neexistovaly a z toho vyplývá vyšší inteligence. Generaci zde chápeme jako cca 15 let. Takže se dá říci, že každým rokem jsou děti inteligentnější o 1 IQ bod, cca.

++ pár zvláštností na okraj
Zkoumala se například spotřeba glukózy mozkem při řešení kognitivně náročných úloh. Úvaha byla taková, že kdo spotřebuje na řešení úlohy málo glukózy, je inteligentnější, protože úloha byla pro něj asi moc lehká a potřeboval tak málo glukózy.

U dětí se zkoumala hladina zbytkového testosteronu. Bylo zjištěno, že hladina testosteronu má vliv na inteligenci. U inteligentních chlapců byla nízká hladina testosteronu, u inteligentních dívek zase vysoká.
++

*** Systémový přístup k inteligenci *** - zkoumá jedince v kontextu určitých situací

J.R. Sternberg (americký psycholog) - Triaktistická teorie inteligence:

  1. Komponentová teorie - inteligence se vztahuje k mentálním procesům. Má 3 komponenty:
    • Metakomponenty - skryté komponenty, např. pozorování, sledování, hodnocení, porovnání. Sledujeme a kontrolujeme sami sebe. Př.: budu se hádat se šéfem, ale přitom budu hodnotit své vlastní chování a budu se v té hádce krotit, abych si neuškodil. A právě tato schopnost regulovat své chování je projevem inteligence.
    • Výkonové komponenty - myšlenkové komponenty (dedukce, indukce, ...)
    • Komponenty získávání informací (kombinování, kódování)
  2. Kontextuální sub-teorie - inteligence se vztahuje k okolí zkoumaného jedince. Rodina, mateřská škola, základní střední vysoká škola, práce - adaptační procesy. Tedy inteligence jako schopnost adaptace.
  3. Zkušenostní sub-teorie - zkušenost - spálím se o kamna a už na ně tedy nebudu sahat, neučím se a naudělám zkoušku, nebude pozitivní emoce. Na základě zkušeností pak jednám i v budoucnu. Inteligence je tedy schopnost uplatnit zkušenost v nových situacích.

Howard Gardner : Dimenze myšlení, 1983: Inteligence je schopnost jedince tvořit produkty a řešit problémy, které jsou významné v určité kultuře. 6 typů:

  1. Jazyková (lingvistická) inteligence
  2. Matematicko-logická
  3. Prostorově vizuální orientace
  4. Hudební inteligence
  5. Pohybově kinestetická inteligence
  6. Personální inteligence
    • interpersonální
    • intrapersonální

Emoční inteligence - Goleman

Morální inteligence - Hass