VĚDOMÍ = základní psychologická kategorie (consciousness) @ jako mysl - mind jako duše - soul uvědomování - awareness @ bdělost - vigiliance - alertness @ (základní předpoklad aktivace) lucidita - jasnost vědomí (úroveň vigilance) zaměřená pozornost - attention uvědomované prožitky - sensations of consciousness vědomý - deliberate (čti deliberit) jako vědomost - knowledge, cognizance, learning neexistuje zcela plausibilní teorie (rozuměj pro všecky přijatelná) overt a covert behaviour @ - behavioristická náhražka vědomí overt = viditelné, zpracovatelné chování covert = neviditelné, prožívné reverzibilita vědomí - hlubinná psychologie mezi vědomím a nevědomím je oboustraná cesta alterované stavy @- východní filosofie, chemie, hyperventilace a holotropní dýchání, ?hypnóza? spánek není bezvědomí výzkum vývojová determinace (ontogenetická i fylogenetická) historicko-společenský rozměr poruchy (kvantitativní - ale podle prezentací to sou všecky) somnolence (zastřené vědomí; kvalitativní porucha), sopor (skoro koma; reakce na bolest; kvantitativní porucha) kóma - hluboké bezvědomí bez cyklu bdění a spánku vznikající narušením retikulárně-aktivačního systému W.James stream of counsciousness - nepřetržitý proud psychických zážitků má - kontinuita - osobní charakteristika - proměnlivost (vše lze prožít jen jednou) ontogeneze vědomí tehdá se myslelo - od 3 let přichází vědomí (protože se začíná používat já) C.G.Jung - teprv v 10 až 12 roku se utvoří vědomí - J.J.Rousseau - druhé zrození podstata vědomí = vnitřní psychický prostor v jehož rámci se odehrává duševní život = vnitřní model skutečnosti = vnitřní program činností reflektující skutečnost a chystající vhodné plány uvědomování (awarness) = reflektor osvětllující psychické obsahy lucidita - = stupeň jasnosti bdělosti podstata vědomí = syntéza psychických stavů vnímání, představování, paměť, fantasie, myšlení, city, vůle, motivace a rozhodování kategorie obsahů: prožívání, poznání, vztah způsoby utváření vědomí podle R.E.Ornsteina @ typologie utváření mužský atomistický typ, logický, racionální, intelektový, analytický, denní, jing, den, explicitní, kauzální, lineární, diskurzivní, argumentující lidé preferující tento typ smysl pro detail. realita je složena z prvků mají-li něco poznat, musí to analyzovat slovně logické myšlení ženský celostní typ, sensuální, intuitivní, syntetický, noční, implicitní, jang, noc odbočující, nelineární, ostenzivní, pojmově nezprostředkovaný lidé preferující tento typ chápou celek i s funkcemi systémové uvažování, podceňování detailů konkrétně obrazné myšlení na preferenci má vliv specializace hemisfér a lateralita a také výchova hlavní funkce vědomí @ informačně orientační orientace v místě, prostoru (situaci), čase, autopsychická (sama sebe), somatopsychická (svého těla) kontrolní identifikace chyb, rozpoznávání dopadů jednání na okolí, vyhodnocování výsledků integrační soulad vnitřního uspořádání a jejich soudržnosti umění navazovat, spojovat... dezintegrace je patologická výjimka je dezintegrace jako etapa přestavby osobnosti dimenze vědomí hodně s nimi pracuje gestaltterapie vnější prostředí podněty 5 smyslů vnitřní prostředí podněty zevnitř zprostředkované podněty vzpomínky, názory, hodnocení vnější a vnitřní zkušenost ve zobecněné (abstrahované) formě lidé s preferencí třetí dimenze jsou zahledění do sebe (méně oobně angažovaní) intenzita uvědomování - LUCIDITA @ zaujaté, zastřené, somnolence (ospalost), sopor, topor, kóma (bezvědomí) spánek je vědomý hyperlucidita-nadměrné, či příliš jasné vědomí - taneční drogy - je problém s automatizací a algorytmy, protože upoutává vědomí extáze vědomí - exaltac / extatické stavy extatický stav bez vnějších projevů je meditace, či kontemplace kolísání úrovně lucidity - cirkadiální rytmus 11 a 17 hodin - optim kolem 14. hodiny pesim asi 30% lidí je sova (čas trochu posunutý do noci) 15% lidí je skřivánek - hůře se přizůsobují změně prcovní doby - ráno jsou optimističtí zbytek populace (55%) - není vyhraněn a moc jim nevadí změny pracovní doby časové vědomí @ v ontogenezi důležitý moment, kdy se dítě učí hodiny vědomí nabývá chronologickou kvalitu tři úrovně psychologického času - situační čas - krátkodobé úseky - biografický čas - od zrození do smrti podle něj se plánuje - historický čas - plyne různou rychlostí podle bohatosti událostí zde také genealogické plánování - děti už vyrostou na Islandu P.Fraisse - úroveň aktivity a motivace zrychluje vnímání času. nuda naopak G.Backmann zjistil, že prožívání fyzikálního toku času je u dětí pomalejší - rok dítěte pod 10 let asi šestkrát pomalejší než nad 10 lety -více aktivit působí jako delší časový úsek - biografický čas plyne jinak než situační - zvýšená teplota navozuje pocit rychlejšího toku času inspekční čas - T.Nettelbeck a spolupracovníci - zraková inspekce - hledání kratší čáry - hledali dobu za kterou probandi stihli na 90% najít kratší čáru - inteligentní to stíhali rychleji místní (topické) vědomí - kognitivní mapy zařazování událostí k místu člověk je střed své kognitivní mapy základní k sobě vztahované pojmy (respektive od sebe samého) - zde - tam, vpředu - vzadu, nalevo - napravo, nahoře - dole, blízko - daleko, doma - venku do prázdné mapy se doplňují dominanty okolí ve vnímání předmětného pole místa jsou velké interindividuální rozdíly (Paivio) místo si pamatujeme podle imagenů (obrázky)(pravohemisférovci) nebo podle slovních instrukcí (levohemisférovci) - to může dělat hodně chyb v práci atp. (když člověk dostane nevhodně kódovanou informaci) světonázorové vědomí souhrn poznatků o světe obdržený sociálnimi reprezentacemi zahrnuje názory a představy (filosofické, morální, právní, ekonomické, sociální) archetypy - C.G.Jung - princip dobra, zla, ráje, pekla, matky, otce - jsou napříč společnostmi ale můžou se lišit neuvědomované duševní činnost (nevědomí) hlubinná psychologie - až 90% denních činností je pod kontrolou nevědomí obsahuje činnosti a výsledky, které jsou uvědomitelné, ale probíhají bez účasti vědomí - nedosáhnou prahové intenzity pudové tendnce a afekty mohou být vytlačeny do nevědomí a odtud mohou působit - osobnost se vlivu afektů (a pod) brání obrannými mechanismy - psychoterapie je umí likvidovat zcela nadvědomí používali rusové a francouzi konstruktivně působící dynamismy používá se pro obnovu psychické rovnováhy a realizaci procesu tvorby teorie komplexů W.Wundt - spojení elementů života do celků psychoanalýza - vytlačené působící obsahy - méněcennosti neuspokojené sebeprosazování - napoleonský kompenzce malého vzrůstu nedostatek úcty uplatňuje se i ve forenzní a policejní psychologii - oidipův a elektřin dnes nejsou moc uznávané - existuje to, ale je to normální a ne komplex spánek a snění spánek-důležitá sebezáchovná funkce - poruchy se promítají do všech psychických činností následky spánkové deprivace - horší soustředění - paranoia - halucinace pravidelné střídání fyziologické, psychické a behaviorální aktivity - útlum motorického a senzorického systému nikoli totální sluch je ve stavu latentní pohotovosti poruchy spánku - často jen proto že lidi nechtěj spotřebu spánku akceptovat (kafe) - jeden ze základních příznaků neuróz a depresivních poruch cirkadiánní periodicita mnoho pokusů na nabourání u nás projekt štola - probandi si dělali vlastní periodicitu spánku v dole podzemí, jeskyně objednáno armádou po krátké aklimatizaci lze změnit rytmus mezi 18 a 25 hodinami po návratu se člověk rychle vrací na 24 hodin / podstata relaxačně-osvěžujícího efektu spánku není objasněna mění se produkce neurotransmiterů, čistí se senzory (detoxikace) výzkumy Nathaniel Kleitman založil v USA systematický výzkum Eugene Aserinsky (žák Kleitmana) - našel REM @ (rychlé pohyby) a inicioval výzkum v laboratořích - budili lidi v různých fázích a ptali se jich na jevy a prožitky dneska by eticky neprošlo 80% věrohodné a přesné vzpomínky na sen při REM fázi 20% -||- při jiných fázích William C. Dement (taky jeho žák) - využití EEG v bdělém stavu betavlny - vysoká frekvence, nízká amplituda v relaxovaném stavu alfavlny - nižší frekvence, větší amplituda 4 stadia spánku - 1) usínání - hypnagogické stadium přechod mezi bděním a spánkem při probuzení lidé tvrdí, že nespali nepravidelné vlny s nízkou amplitudou - theta vlny - 2) lehký spánek větší a pomalé vlny - a) spánková vřetena rychlé - b) K-komplexy ostré hroty v rámci pomalých vln - 3) hluboký spánek pomalé delta vlny - 4) hluboký spánek - cyklus se opakuje asi po 90 minutách - teprve po dostatečném provedení předchozích fází příjde REM někdo REM říká 5. stadium výrazný pokles aktivity svalů - blokace pohybů ze snů REM - sny časté, velmi barvité, živé, obsahově nelogické a bizarní nREM - méně snů, méně emocí, více logické a více odpovídají realitě v jedné noci asi 4-5 REM fází první REM trvá asi 10 minut a člověk se probouzí při poslední REM která trvá od 30 do 60 minut u novorozenců REM 35-50% doby spánku, která trvá asi 17 hod. od 5 let klesá na 25-30% ve stáří další pokles na asi 20% - přirozená nespavost - většinou nemají hluboký spánek poruchy spánku obtížné usínání příliš brzké buzení neklidný spánek s probouzením poruchy mohou být příznakem rozvíjejícího se psychosomatického onemocnění poruchou ve vyspělých zemích trpí 15-40% lidí přechodná nespavost není psychická porucha - ta je vyvolaná změnou, stresem, nebo náhlou bolestí - chronická je až při délce kolem měsíce příčiny - nezdravý životní styl - špatná životospráva - vrozená dispozice - poruchy (depresivní, úzkostné stavy...) nespavost (insomnie) obtizne usinani (neschopnost navodit spanek za 30 minut od ulehnuti) caste probuzeni (nemoznost usnuti 30 minut od probuzeni) spanek je neosvezujici, nekvalitni a projevuje se: - unava, poruchy soustredeni a pameti, poruchy nalady, podrazdenost, naruseni mezilidskych vztahu, nespolehlivost, denni spavost, snizena motivace a prubojnost, psychicke napeti, bolest hlavy, zazivaci obtize, strach z pokracovani nespavosti nadmerna spavost (hypersomnie) nahle, necekne usinani casto predtim ziva a tvari se apaticky asi 6% populace ma vetsi problemy s udrzenim pozornosti a bdelosti narkolepsie - nekontrolovane usnuti od par minut, po asi pul hodiny - primo do REM kleinuv-lewinuv sydnrom - predevsim dospivajici chlapci - zachvaty denni spavosti a spatna kontrola pohlavnich pudu - samo ustupuje za 5-10 let parasomnie - abnormalni spanek - pohybova aktivita pri spanku - caste urazy. kontrola vedomi je nizka, ci nulova namesicnost (somnabulismus) = porucha probuzeni z NREM faze v dospelosti se vetsinou vytraci nelze probudit moci mimo toaletu, stehuje nabytek a pak se vraci do postele muze nebo nemusi mit otevrene oci. casto pootevrene (mzoura) - pribuzni ho podezrivaji, ze podvadi nocni mury a nocni desy porucha prozivani snu s intenzivnim, hruznym az desivym obsahem proti obsahum se brani podvedomi pomoci pohybu pavor nocturnus - nocni des - detstvi, NREM faze (deti nevi ceho se bali, je to nejasne) - sledovani Harry Pottera je rizikovy faktor nocni mury - dospelaci, REM (dospelaci vedi ceho se bali) syndrom neklidnych nohou (prsty) casto pricina bolesti nohou a spoluspici to ani nemuseji poznat vzacneji i na rukou v CR az 1 milion lidi, dvakrat casteji u zen nez u muzu muze byt vyvolano cukrovkou, chudokrevnosti, revamtickymi chorobami, nebo tehotenstvim pomaha psychoterapie syndrom spankove apnoe (SAS) dychaci pauzy a poruchy spanku 3 typy - centralni (vzacna) - obstrukcni (nejcastejsi) odpor pri vydechu a spatne okyslicovani organismu (muze navodit infarkt) - komplexni (mene casta) casto dedicna, 21% muzu, 9% zen, najcasteji 40-60 rok normalni dychani >> pauza asi 30 sekund >> nahly nadech se zachrapanim sen a denni sneni W.C.Dement 8-10 ruznych snu za noc v normalni psychice 5% zen a 15% muzu tvrdi, ze sny nema - podobne jako alexythimie - nedostatek slov k vyjadreni emoci 42% zen a 25% muzu si po probuzeni vzpomene ne jeden sen a nedokaze ho vysvetlit (prirozene probuzeni) sen dosahuje 10-30 minut spousteci podnety sneni - neni shoda cim to je podrazdeni (hluk, telesne potreby) intrapsychicke stimuly kombinace REM se vyskytuj uz u novrozencu v 50% spankove kapacity - u dospelych 20-25% predpoklada se ze REM je detoxikace mozku od produktu latkove vymeny probandi 12 dnu buzeni z REM se probouzeli stale obtizneji - pozdeji dochazelo k rozvoji intrapsychickych poruch a alteraci osobnosti probuzeni z REM - 4/5 lidi uvadi prozitek snu probuzeni z nREM - 1/16 lidi uvadi prozitek snu prumerne 70 minut po usnuti se dostavi prvni sen na asi 10 minut a po 1-2 hodinach nasleduji 4 dalsi sny v trvani 20-30 minut zeny NEMAJI sny casteji nez muzi tvurci lide NEMAJI sny casteji nez pasivni / maualne pracujici dnes: sny slouzi k udrzeni spanku a neutralizuji stresogenni pusobeni negativnich zazitku mozek zasadne nerozlisuje mezi bdenim a snenim z hlediska obsahu vedomi, jen se zamezuje prenos signalu do vykonych casti organismu Freud - kralovska cesta k podvedomi sny o pronasledovani = uzkostne stavy nebo obtize zatizeni metabolismu navozuje neprijemne snove stavy ve snu dochazi k asociaci obrazu na zaklade podobnosti afektivnich prozitku - nekdy muze dojit k prenosu afektu na obraz, ktery byl puvodne neutralni a nemel s realnym zazitkem zadnou souvislost Aristoteles - sny mohou vykazovat nemoc sen nema obsahy souvisejici s danou nemoci, ale podle obsahu lze usuzovat na misto i charakter rozvijejicicho onemocneni - akutni choroby (bronchitis, zanet slepho streva, angina) lze prostrednictvim kvalifikovane interpretace obsahu snu detekovat asi s tydennim predstihem - chronicke neinfekcni onemocneni (hypertenze) a nektere dusevni poruchy (neurozy nektere deprese) s predstihem nekolika tydnu vizualizace - predstavovani ovlivneni vlastni osobnosti (psychickych i biologickych deju) zamernym navozovanim urcitych predstav - existuji specialni vyukove programy napriklad boj bilych krvinek jako zraloku s bacily v krvi vysledky zlepseni zdravotniho stavu u experimentalnich skupin byly statisticky vyznamne ve srovnani s kontrolni skupinou - zlepsila se i kvalita zivota zkoumanych osob, ale neprokazalo se zlepseni v rutinni praxi u rozsahlejsich souboru probandu - Smekal tvrdi, ze jde o moznost nahrady nabozenstvi svědomí oblast sebehodnoceni a sebekontroly @, ktera umoznuje navozeni sebekritickych prozitku v pripade cinu uvah, jez jsou v rozporu s vlastnimi zasadami, nebo prijatymi moralnimi normami aktivizuje kompenzacni mechanismy v pripade ze se chovani prekroci / odchyli od systemu vnitrnich norem hodne podleha socialnim zvyklostem jednotlivych spolecnosti sebekontrola zná odměny i tresty - ucenim ovlivnitelne jen castecne svedomi neni oddelitelne od vedomi pohled z vnejsku na nas samotne - vedomi o vedomi - umoznuje byt zaroven pozorovatel i pozorovany subjekt - umoznuje nam se sebou souhlasit i nesouhlasit a vynaset vnitrni soudy podle Freuda je to prostředek ega k prosazovani jeho nároků svedomi je autonomni (i kdyz ne zcela) @ - respekt vůči druhým, solidarita, vzájemná úcta - právo a povinnost nést odpovědnost za své činy a odmítání vnucované morálky(která nerespektuje osobní svobodu) I.Kant - svědomí je vnitřní soudce J.Piaget - první projevy autonomie se objevují při uznání nezbytnosti pravdomluvnosti založeném na uznání a vzájemné sympatii - jednat tak jak chci aby se jednalo se mnou L.Kohlberg - je třeba projít všemi stádii, nikoli přeskakovat - stádia morálního vývoje odvozená od vývoje kognitivních struktur - nelze porozumět morálnímu úsudku vyššímu, než jeden stupeň - vývoj se může zastavit na nižším, než nejvyšším stadiu úrovně: - prekonvenční dobro a zlo, správné nesprávné rozlišuje podle odměn, trestů a favorizace - bezprostřední následky - konvenční splnění očekávání sociální skupiny identifikace s normami - loajalita a konformita - postkonvenční, autonomní, či principiální úroveň hledání norem platných i mimo skupinu - tj. bez ohledu na míru identifikace se skupinou neurofyziologie a psychofyziologie vědomí vigilance= základní podmínka průběhu vědomých procesů význam má výzkum a objev retikulární formace retikulární formace -sehrává při aktivaci důležitou roli kontrolního a koordinujícího činitele ve vztahu k četným viscerálním funkcím (spánku, úrovni arousalu, pozronosti...) kritici: je divné, že evolučně tak starý komplex jako je kortex nemůže mít vliv na řízení vědomí, které není u zvířat stejné poškození kortexu vede vždy k poruchám vědomí mozkový kmen se nepochybně podílí na regulování vigilance a udržování excitace. na regulaci vigilance se podílí retikulární formace, limbický systém a adekvátní části limbického systému všechny tyto části jsou vzájemně propojeny systémy zpětnovazebné regulace vědomí nelze jednoznačně lokalizovat a to ani jeho procesuální zdroj oblasti řídící vědomí se mění dle excitace a zaměření (úměrně stupni složitosti daného procesu) vědomí je nejvyšší produkt psychické činosti člověka Wilder Graves Penfield koncepce centrencefalického systému @(tvořeného horními partiemi mozkového kmene a diencefalickou oblastí thalamu) tvrdí, že podstata vědomí tkví v porovnávání přítomnosti s minulostí - pomocí aktuálního neuronálního vzorce (pattern) obsahovou stránku vědomí související s pamětí zabezpečují především oblasti kortikální integrační procesy paměti zajišťují spojení inter a intrakortikální spojení mezi thalamem a kortexem John Carew Eccles (nobelovka za fyziologii) mysl a mozek jsou dvě entity verbalizace je spojená s vědomím Roger Wolcott Sperry (nobelovka za výzkumy mozku) experimentoval na animálních modelech a na pacientech s chirurgickými zásahy v mozku duální teorie osobnosti našel Corpus Callosum @ (útvar nerovných vláken spojující hemisféry) - protětí CC léčí epilepsii, ale taky likviduje spolupráci hemisfér léčba je tedy jen důsledek rozdělení mozku na dva - pacienti byli rádi že nemají epilepsii a zvykli si na dva mozky => žít se tak dá věc uložená v jedné hemisféře (předmět v ruce) nezná druhá hemisféra - např. dokáže popsat slovy ale ne nakreslit apod. R.E.Ornstein autor dichotomické klasifikace utváření lidského vědomí hemisféry směřují ke specializaci pravá hemisféra a levá hemisféra pravá je reprezentační obrazová paměť, hmat, prostorové vidění teorie vědomí je jich hafo Sanderson Beck mozek řídí tělo; mysl používá mozek; vědomé já (vědomí) používá mysl; duše používá vědomé já Roger Penrose -lze vědomí vysvětlit fyzikálními zákony? (jo) - dostal za to cenu bludný kámen od šalamouna ale i cenu vize nadace Václava a Dagmar Havlových 4 typy názorů na počítač a vědomí: 1. podstata vědomí je založena na matematických výpočtech počítač simulující všechny neurony bude vědomý. pocit vědomí je vyvolán provedením příslušného výpočtu počítačům bude však vždy chybět invence a originalita - žádný známý algorytmus nebyl schopen vyprodukovat originální myšlenku, protože ta není součástí algorytmů 2. vědomí nelze vysvělit ani modelovat 3. vědomí nelze simulovat. je to fyzikální aktivita vyvolávající pocit vědomí teorie Čínského pokoje - do pokoje přichází čínsky podněty a vevnitř je člověk se slovníky, který umí jen anglicky a tvoří opovědi, které posílá ven lze poznat, jestli vevnitř je stroj, nebo člověk? - pokud ne, tak počítač může nahradit člověka v některých oblastech může počítač překonat člověka - stačí mu dostatečný slovník a dostatečná databáze otázek a odpovědí - vyřdila by ho otázka na vlastní pohled - "jaký máš názor na...?" 4. počítač vždy jen simuluje ale doopravdy si neuvědomuje David Chalmers vážný problém neurověd - hard problem - výklad vzniku osobního fenomenálního vědomí (tělesné pocity, představy...) - všechny stavy mají stav a fenomenální charakter - quale (2 qualia) @ vyjadřující osobní, subjektivní zážitky utvářející souvislost proudu individuální zkušenosti teorie vědomí dualismus - tělo a duše jsou jednotlivé substace monismus - tělo a duše jsou jedna věc (akorát jiné pohledy) mentalismus - existuí mentální fenomény nezávislé na činnosti CNS neurofyziologické a psychofyzické koncepce dnes Michael Gazzaniga - před ním Moruzzi, Magoun, Penfield, Ecclese a Sperry mozek má funkční jednotky, jejichž paralelní činnost se odehrává mimo oblast vědomí levá hemisféra se snaží neuvědomované aktivity i jejich výstupy interpretovat (i když nedávají zdánlivě žádný smysl) - lidé pod hypnózou udělali pokyn (jdi ke zdi a dotkni se jí) - vědomí hledalo vysvětlení (chtěl sem se podívat co se tam leskne) - => lidé mají potřebu interpretovat chování jako smysluplné i když smysl nemá teorie vědomí jako dynamického jádra neuronálních událostí autoři G.M.Edelmann a G.Tononi vědomí = interakce mezi thalamem a kůrou - má dvě vlastnosti integrace - funkční seskupování (functional clustering) neuronů diferenciace - neuronální komplexita teorie zrakového vědomí @ Francis Circk (spolunositel Nobelovky) a s nim Watson a ajťák Christof Koch (ten jim dělal programy) neexistuje jedno a jediné vědomí - existuje řada typů předmět ve zrakovém poli je reprezentován seskupením neuronů neurony registrují rozdílné vlastnosti předmětů a paralelně vysílají impulsy, jejichž rytmus odpovídá gama-oscilacím o rozsahu 35-75Hz jsou oceňování spíš z to jak moc to prozkoumali než za to že by vysvětlili vědomí slepci tvrdí, že je to pěkná kravina - tito ale dostávají informace přes zrakový nerv z jiných smyslů tudíž se místo očí připojí jiné smysly Shemir Zeki - zrakové vědomí=velký počet minivědomí fyzikální teorie vědomí Penrose mikrotubuly = malé trubičky tvořené bílkovinou tubulin (rozuměj čipy) vědomí = kvantový proces velkého rozsahu odehrávající se formou nealgorytmického zpracování informací prostřednictvím nevyrovnaných nelineárních procesů ve struktuře, tvořené mikrotubuly kognitivní teorie vědomí teorie globálního pracovního prostoru Bernard Baarse vědomí funguje pomocí expertních procesorů - podobným Fodorovým modulům divadelní metafory - jeviště, hlediště, jedna a více scén, osvětlení, herci, diváci, režisér 1) vědomí = jeviště osvětluje ho orientovaná pozornost (jednoho herce, víc herců, nic...) hlediště je různě prostorově situované 2) více jevišť - každý korový systém má své vědomí (čichové, hmatové, polohové...) a odehrává se najednou víc dějů 3) vědomí ve vztahu k vnitřní řeči, představivosti a pracovní paměti jako hlavním zdrojům vědomí (verbalizace uvažování herce, monology, dialogy...) 4) vědomí ve vztahu k orientované pozornosti, jež vyhledává příslušné obsahy vědomí 5) vědomí jako vztah herců a diváků zajištění přístupu k epizodické a emoční paměti, slovníku přirozeného jazyka a kontrole automatických pohybů 6) vědomí jak vysílání volených obsahů - oslovení posluchačů a diváků diváci ovládají děj 7) nevědomé procesy vycházející z vědomých událostí zpracované v rámci tmavého jeviště a zákulisí 8) vědomí jako vztah režiséra a výkonných orgánů - výklad vnitřních prožitků prostřednictvím levé hemisféry (M.Gazzaniga) teorie kognitivního vědce Daniel Dennetta vychází z předpokladu paralelního zpracování informací v lidské mysli vědomí je výsledkem řady decentralizovaných, souběžně působících pracovních prostorů a jejich výstupů mozek sestavuje žebříček událostí podle významu a jen jeho vršek je ve vědomí kulturně založené teorie Naomi Quinnová - podstatný vliv kultury na proces a výsledek utváření vědomí - neurofyziologie jsou základní stavební kameny a kultura z toho staví fungující komplex - to odvodila z rozsáhlého studia výchovy dětí - tři základní předávané charakteristiky výchovná zkušenost emoční stimulace hodnocení dítěte - každá zkoumaná skupina měla zcela jiné důsledky výchovy (němci - poradit si; eksymáci - mít rád, pomáhat; číňani - neztratit tvář) teorie mysli@ (theory of mind-ToM) schopnost usuzovat na vlastní duševní stavy a duševní stavy ostatních. podstatou je studium způsobů vytváření úsudků 70. léta 20. stol - výzkum jak děti chápou chování druhých a predikovat je poprvé ToM použili G.Woodruf a D.Premack při výzkumu šimpnzů => to se pak použilo i u lií jako přizpůsobení se složitému prostředí ToM je neustále v chodu - vyhodnocování stále běží (jsou sny jen prázdné výsledky ToM?) aby lidé chápali řeč, tak musí doslovný obsah spojovat v kontextu poruchy ToM - autismus, demence, asperger, bipolární poruchy autisti a aspergerové dost možná mají ToM vypnutou, tudíž nevyhodnocují a nemůžou fungovat v našem světě - nechápou, že ostatní lidé mají mysl a/nebo že pracují s jejími obsahy Aspergerův syndrom je charakteristický disharmonií vývoje osobnosti s poruchou sociální interakce a komunikace. není narušen vývoj řeči, ani inteligence mají nápadné zájmové zaměření verbální projev je monotóní, až pedantický s důrazem na správnost použití jazyka Asperger je častější, než autismus, ale hůře se diagnostikuje - v raném věku je Asperger nenápadnější x schizofrenie má ve vývoji asi také neurokognitivní vývojové etiologie - často sociální deficit - samotářství, absence, málo přátel - poruchy myšlení a řeči mohou být vysvětlitelné neschopností koordinace vlastního chování se svými úmysly a odhadování úmyslů druhých lidí někteří autoři se kloní k tomu, že porucha ToM není jen deficit, ale také nadměrné používání souvislost schizofrenie a narušení ToM nebylo prokázáno kognitivní styl funkcí kognitivního stylu je utvářet a usměrňovat na úrovni kognitivních procesů aktivity tedy styl myšlení kognitivní věda je mezioborová disciplína, která usiluje o pochopení procesu percepce myšlení, učení a rozhodování - staví na psychologii, neurofyziologii, biologii, AI, teorii informace, lingvistice, antropologii a dalších vědních oblastech @ zdroje zkoumání kognitivních stylů - zabývá se lidským myšlením, vnímáním a vědomím - symbolové paradigma - díky počítačům. posunulo exaktnější techniky do humanitních oborů Thagard - myšlení lze nejlépe pochopit v pojmosloví reprezentujících struktur mysl a v pojmosloví výpočetních procedur, které na těchto strukturách operují (=přístup CRUM) - v mysli existují procedury podobné počítačovým algorytmům - mentální reprezentace jsou podobné souborům a složkám - neurony a jejich propojení je analogické datovým strukturám a nervové vzruchy jsou analogií algoritmů přestože mají kognitivní styly dispoziční základ, tak nejde o dispozice, ale o druhy dynamismů kognitivní styly = konstruktum vystihující individuální rozdíly v uplatňování poznávacích ativit v reaktivním systému osobnosti konceptualizace typologie osobnosti kognitivní obrany - typ obrany - také která střídá kterou a jakým způsobem se střídají interpretace výkonů v nekterých psychologických testech Dieterova typologie (hlavně o kladení otázek) - předmětný typ teleoformní celostní - formalistický typ produktivně logizující schematicky logizující způsoby interpretace výsledků - Gordon a kolektiv - výzkum výsledků projektivních technik 3 skupiny lidí koncepce závislosti/nezávislosti na poli - Herman A. Witkin - odlišnosti v procesu percepce vnějšího světa - test vložených figur - zkouška tyčí - test přizpůsobování těla - podstatou hodnocení jsou rozdíly ve vnímání své polohy ke gravitaci (křivá podlaha) a reakce na odchylky vertikál (obraz na křivo) hodnoceno dle a) vnitřní smysl pro tíži a rovnováhu b) vizuální porovnávání figury a pozadí v podnětovém poli => lidé závislí na poli a nezávislí na poli - závislí vnímají očima (naslepo ztrácí orientaci), prostředí vnímají jako celek, potřebují delší čas k identifikaci signálů, mají malou analytickou a tvůrčí činnost, jsou sociabilní, konvenční a méně samostatní - nezávislí vyšší výkony, rychleji zpracovávají informace a řeší úkoly, členěná - strukturovaná percepční činnost, samostatní v rozhodování, hrozí specifikace podivín až asociál, nezávislí na názoru jiných - ženy a děti jsou více závislé na poli, než muži a dospělí vývoj začíná v 8 roku, kolem 13 kulminuje a kolem 17 začíná klesat koncepce reflexivnost - impulsivita @ Jerom Kagan identifikace předlohy v sérii podobných, ale ne stejných předmětů reflexivní jedinci - pečlivá příprava, více alternativ. pomalí a přesní impulsivní jedinci - rychlí a nepřesní, spontání, volba prvního řešení - často LMD (ADHD), neprospívající žáci => koncepční / kognitivní tempo - rychlost vzniku pojetí koncepce komplexita vs simplicita @ Tripodi a Bieri kognitivní komplexita - velká diferenciace, delší rozhodování kognitivní simplicita - malá diferenciace, kratší rozhodování styl vyostřování - uhlazování (leveling - sharpening) G.S.Klein test posuzování velikosti čtverců, ale v každém dalším levelu odpadl nejmenší a přibyl nejvtší, čímž se snižoval rozdíl mezi nimi uhlazovatelé - podceňovali rozdíl v aktuální realitě - konzervativní, ignorují změny vyostřovači - přeceňovali rozdíl v aktuální realitě - novinky jsou dobré, vyšší flexibilita vizualizátor vs verbalizátor @ A.Richardson na základě Paivia typy lidí - vizualizátor - dává přednost obrázkům - verbalizátor - dává přednost textu nejefektivnější je spojit obraz i text psychologie příběhu - narativní psychologie @ Ivo Čermák z MÚ Brno a µ ústavu bez porozumění příběhů bychom tu nebyli a nebyli bychom vůbec schopni obstát příběhy = modely možného jednání; konstrukce osobního morálního a hodnotového řádu zkoumáno řádně až od osmdesátých let v rámci kultur tradiční (typická pro středověk) - příběhy komunity, které opakovaně vstupovaly do jejich života - historie, lidé, tradice, spiritualita moderní - vztahy s lidmi (manželství, přátelství, sex) - zvnitřňování příběhu - hledání, naplnění, úspěch, láska, zamilovnost postmoderní - postmoderní člověk umí žít ve více identitách, navazovat více vztahů z různých úhlů. zvládne víc životních stylů zdroje literární věda - V.J.Propp průkopničil výzkumem pohádek - M.Bachtin - pojem chronotop porozumění jevů v románu odlišuje chronotop standardní události a speciální události "nastoupil jsem do vlaku a jel jsem do brna" není příběh - N.Frye - Anatomie kritiky, mythoi zavedl 4 kategorie mythoi (jako metažánry) - komedie, romance, drama, ???? - např komedie = jaro = radost z vítězství nad zimou a oslava řádu - K.Murray - narativní pročleňování řešil konkrétní lidské příběhy a nikoli literární celky - J.Pechar, T.Kubíček - češi lingvistika - W.Labov, J.Waletzky prováděli rozhovory s lidmi a pak je lingvisticky analyzovali minimální narativita = dvě časově uspořádané věty - zjišťovali jak se při zásahu do tohoto celku změní celý příběh - minimální narativita nemůže být přesunuta na jiné místo příběhu tak, aby se nezměnil jeho význam abstrakt = sumarizace zkušenosti orientace = v čase, prostoru komplikující jednání = tenze činící příběh příběhem hodnocení = výsledek = coda = vyvrcholení příběhu a jeho vyhodnocení filozofie - G.Vicco (historická mysl, poetická moudrost, lidé nejprve cítí a představují si a pak teprve myslí) X R.Descartes (rozumná mysl, lidé nejdřív myslí a pak cítí) - P.Ricoeur a podobně Merleau-Ponty největší výkon narativity je zkušenost psychologie - psychoanalýza - S.Freud - archeologická metafora - D.Spence - narativní a historická pravda - R.Schafer - tvorba zápletky příběhu a ůležité události psychologie - začátky - W.Stern, - H.A.Murray - Ch.Buhlerová, J.Dollard - W.J.T.Mitchell - "on narrative" psychologie - kognitivní - R.C.Schank, R.Abelson - J.M.Mandler - R.J.Sternberg vznik narativní psychologie Theodor R.Sarbin - "narrative psychology: the storied nature od human conduct" J.Bruner - actual minds, possible worlds jak přisívá příběh do smyslu života? dává mu kauzální výklad // pokračuje Vladimír Chrz Gregory Bateson kdosi se zeptá počítače, zdali počítá s tím že bude jednou myslet jako člověk. počítač odpoví, že mu to připomíná příběh. Henry James : dobrodružství se můžou stát jen těm, co umí vyprávět příběhy co je to příběh? - následnost událostí - pointa - kauzalita událostí - začátek, prostředek a konec - jednající postava (aktéři) - taky tam musí něco "nehrát" - musí se hledat nějaká informace - J.S.Bruner - trouble něco co naruší normálnost - něco neobvyklého struktury (příběhy je maj zároveň) syntagmatická - syntagma = klad (ema má mísu; mísa má emu) paradigmatická - paradigma = sada obměn (ema, jana, máma) narativní identita @ identita = stejné v různém - napříč růzností je stále něco stejné - napříč času sme to pořád my příběh je prostředkem k udržení identity - abychom zůstali tím, čím jsme K.Čapek //co má smysl si přečíst - povětroň - 4 konstrukce života člověka o němž se neví odkud přišel - obyčejný člověk - pán se začne bát smrti, tak začne psát autobiografii. pak má infarkt a začne o tom uvažovat úplně jinak (nakonec je pohledů asi 9) dialogical self - dialogické já výzkumy fiktivní vyprávění vývoj narativní kompetence zkoumá se schopnost tvořit příběh, vyprávět příběh // Chrz zkoumal od první do sedmé třídy ZŠ malé děti mají vzorec a do něj dosazujou - maj paradigmatickou strukturu (tedy vzorec) a obměňujou okolnosti typy narativní imaginace jedince dle Torranceho figurální test (dokončování vět) TAT - tematický apercepční test žitá vyprávění výzkumník vede nestrukturovaný rozhovor - leda drží zkoumaného ve vyprávění kategorie narativní rekonstrukce - životní témata - ztvárnění jednání - figury a zápletky - hodnoty a přesvědčení hodnoty v příbězích sou pravivější, než by vyšly z testů - obrazy sebe a druhých - reflexe a hledisko poslechem zaujímáme hledisko toho kdo vypráví - diskurzivní kontext kontext kultůry v níž příběh probíhá kulturní psychologie není µ kultury ani interkulturní µ = jak je kultura utvářena lidskou myslí a jak kultura ovlivňuje lidskou mysl = vztah mysli a kultury Wundt - psychologie národů nejen produkty mysli ale také produkty pro mysl - třeba film pop kultura lidská mysl není jen v hlavě, ale je také distribuovaná v kulturních produktech a praktikách jak jsou filmy uspořádány vypovídá o mysli děsně moc - dala by se na nich učit celá obecka Jack Lacan - nemluví se o něm ale je to děsná škoda kognitivní µ - inference (úsudky) shora dolu - od schémat k percepci sdola nahoru - od percepce ke schématům videoklipy - přiutvářejí vnímání času výzkum počítačových her je velmi perspektivní Richard Shweder - intencionální světy faul je jen v intencionálním světě fotbalu Michael Cole - systémy činnosti a nástroje jejich mediace Bruner - procesy utváření významu žánr žánr jako druh ztvárnění zkušenosti metanoia romance komedie - následkem šťastných odstranění překážek dochází ke šťastnému konci romance - to oč běží, se musí vybojovat tragédie - nešťastný osud kuli nezměnitelnému ironie - skepse, snižování. rezignace. neheroické. akceptování absurdity žánry jsou vlastně dvoudimenzionální prostor A. Frank - "zraněný vypavěč" (the wounded storyteller) // sám měl rakovinu každá nemoc přerušuje život podstatný aspekt je dimenze prediktabilita - kontingence - kontingence = nepředvídatelnost žánry: restituční - aktér je medicína - nemocný vše podstupuje - nemoc je dočasná vyprávění chaosu - neguje prediktabilitu a řád vyprávění hledání - nemoc jako cesta - akceptace kontingence žánr = druh ztvárnění zkušenosti obecnost generativnost - zkušenost je generována, konstruována integrující funkce - žánry dělají celek sdílenost - universálnost žánru se odvíjí od universálnosti lidské existence boj, nahoře, levo, zima... vzorec dávání významu horizont očekávání - šance k predikci v romantické komedii se určité věci nestanou apod. režim pravděpodobnosti (přesvědčivosti) intencionalita = zaměřenost (aboutness) = záměrnost (záměrnost není vždy úmyslnost - např nevědomá) i publicistika se často řídí danými žánry občanské judo: - "sledujete lumpa" - "jak chudák k ještě většímu neštěstí přišel a jak byl někdo tak šlechetný, že mu pomohl" a lidé žijí občas žánry - člověk reportáž Vůle / konace / volitivní složka Vladimír Tardy podepsal chartu "vůle a sebekontrola" - Brychcín podmínky pro vůli akční prostor trajektorie - cesta od původního stavu k cílovému dosažení cíle vůle je nejlepší specifikace entelechie intencionalita - intence - úmysl - záměr obecná definice vůle Aristoteles: vůle je snaha řízená rozumem Hobbes: vůle je nejsilnější snaha vůle (Brychcín) = schopnost člověka vědomě řídit vlastní psychickou činnost a jejím prostřednictvím regulovat: průběh vlastní interakce s předmětným a sociálním prostředím; aktivitu periferních orgánů - efektorů; některé vnitřní stavy organismu. vůle je naučená rozvaha, volba cesty, vedlejší účinky volní vlastnosti @ odolnost, energičnost, umírněnost, rozvážnost, nezávislost, zásadovost, sebekritičnost, zodpovědnost volní procesy způsobují včleňování vrozených nebo naučených mechanismů a také vědomých vztahů do řídících cyklů. hlavní charakteristika vůle - systémotvornost // tady chybí půlka 18.12. Glasgowská škála poruch vědomí 1) otvírání očí 2) slovní kontakt 3) motrorická odpověď představivost dispozice generovat představy obraznost=obrazivost=imaginace=představivost čtyři hlavní přístupy fenomenologický pojetí představivosti jako mentální, nebo vnitřní reprezentace pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie z hypnagogického stavu @ - má rozjetou představivost ze dne, domýšlí ho z hypnopompického stavu - má uchovány obsahy ze snu výzkum býval realizován: jako závisle proměnná - sledovaná psychická reakce jako nezávisle proměnná - jako druh stimulace představy X vjemy představy nemusí existovat nemusí mít všechny detaily, charakteristiky v čase se ztrácejí jsou závislé na vůli lze je zpětně vyvolat vznikají aktivně v mozku jsou považovány za neskutečné vjemy existují má všechny charakteristiky jsou konstantní v čase jsou nezávislé na vůli lze je leda znova zažít vznikají pasivně - jsou přímány jsou považovány za skutečné pravá halucince je považována za vjem a obstála by - ale halucinující by ji ani posuzovat nechtěl pseudohalucinace by v tomto schematu neobstála dichotomicky koncipovaný vztah k představivosti: 1) linie aristotelovsko-brentanovská - představivost vybírá prvky z minulosti a spojuje je bez přítomnosti přítomnosti - umožňuje poznání Aristoteles - představivost = možnost poznání Brentano - představivost = základní psychická funkce Aristoteles a Brentano jsou na jedné lodi 2) platónovsko-abélardovská dvojí kódování A.Paivia verbální a obrazový kód obrazový je lepší, optimální jsou oba Kosslyn - analogová teorie @ - představivost je modelovatelná - simultánní kapacita představy je limitována - detailní reprezentace jedné části představy podmiňuje méně detailní reprezentací části druhé - časová distance roste s náročností představ (prostorovou a detailní) - části prostorový displej (rozuměj parafráze CRT) - vizual buffer (rozuměj pixely) zásobárna dlouhodobé paměti soubor procesů (software) VS Pylyshyn - propoziční koncepce - logogeny a imageny jsou jen vstup ale představa probíhá jinou formou - při tvorbě představ se používají navíc nevyslovytelné poznatky výzkumy mentální transformace otáčení dvou a trojrozměrných předmětů v prostoru R.Shepard mentální rotace a skutečná rotace mají stejnou dynamiku a stejné fyzikální zákony výzkumy modelů neuronových sítí pojmy ke zkoušce pareidolie -@ uplatňování imaginativní dispozice během vizuální nebo jiné percepce (třeba když mi skála připomíná smetanu u klavíru) iluze @ je teda asi zkreslené vnímání reality živá představa - vize - představa co se vymkne kontrole perseverace - vtíravé představy eidetismus - představy blížící se vjemům. vloha u třetiny dětí a mladistvých a u některých dospělých (ale naskakuje taky třeba při špatné výživě) synestézie - vnímání jednoho smyslu druhým (vidění tónů, slyšení barev) teorie vědomí @ R.Penrose - 4 možnosti zdali lze vědomí vysvětlit fyzikálními zákony - matematika / nelze vysvětlit ani modelovat / je fyzikální ale nejde simulovat / počítač jen simuluje ale vědomí nemá dualismus - tělo a duše jsou jednotlivé substace monismus - tělo a duše jsou jedna věc (akorát jiné pohledy) mentalismus - existují mentální fenomény nezávislé na činnosti CNS neurofyziologické a psychofyzické koncepce dnes Michael Gazzaniga - před ním Moruzzi, Magoun, Penfield, Ecclese a Sperry mozek má funkční jednotky, jejichž paralelní činnost se odehrává mimo oblast vědomí levá hemisféra se snaží neuvědomované aktivity i jejich výstupy interpretovat (i když nedávají zdánlivě žádný smysl) teorie vědomí jako dynamického jádra neuronálních událostí vědomí = interakce mezi thalamem a kůrou - má dvě vlastnosti integrace - funkční seskupování (functional clustering) neuronů diferenciace - neuronální komplexita teorie zrakového vědomí Francis Circk (spolunositel Noblovky) předmět ve zrakovém poli je reprezentován seskupením neuronů neurony registrují rozdílné vlastnosti předmětů a paralelně vysílají impulsy, jejichž rytmus odpovídá gama-oscilacím o rozsahu 35-75Hz jsou oceňování spíš z to jak moc to prozkoumali než za to že by vysvětlili vědomí fyzikální teorie vědomí Penrose mikrotubuly = malé trubičky tvořené bílkovinou tubulin (rozuměj čipy) vědomí = kvantový proces velkého rozsahu odehrávající se formou nealgorytmického zpracování informací prostřednictvím nevyrovnaných nelineárních procesů ve struktuře, tvořené mikrotubuly kognitivní teorie vědomí teorie globálního pracovního prostoru divadelní metafory - jeviště, hlediště, jedna a více scén, osvětlení, herci, diváci, režisér teorie kognitivního vědce Daniel Dennetta vychází z předpokladu paralelního zpracování informací v lidské mysli vědomí je výsledkem řady decentralizovaných, souběžně působících pracovních prostorů a jejich výstupů mozek sestavuje žebříček událostí podle významu a jen jeho vršek je ve vědomí kulturně založené teorie Naomi Quinnová - podstatný vliv kultury na proces a výsledek utváření vědomí - neurofyziologie jsou základní stavební kameny a kultura z toho staví fungující komplex - to odvodila z rozsáhlého studia výchovy dětí - tři základní předávané charakteristiky výchovná zkušenost emoční stimulace hodnocení dítěte - každá zkoumaná skupina měla zcela jiné důsledky výchovy (němci - poradit si; eksymáci - mít rád, pomáhat; číňani - neztratit tvář)